Železniční doprava

Ze zákulisí Pražského motoráčku

6.5.2010 Praha

Tak Pražský motoráček je na světě. Ze všech pravidelných výletních vlaků KŽC Doprava asi ten „nejviditelnější“. Přejeme si, aby si naše široká veřejnost uvědomila, že jsme tady a vystavujeme vlaky pro ní. Uvítáme také všechny návštěvníky hlavního města. A kdo má zvlášť vyvinutý cit pro železniční nostalgii a sleduje tuto scénu systematicky, ten si nemůže nevšimnout, že na čím dál tím větším počtu tratí v Čechách se (po deseti až dvaceti letech) znovu nečekaně objevují legendární motoráky našeho mládí, řad M.262, M.131 a M 286.

V naprosto pravidelném provozu, zaznamenaném v jízdních řádech, a od teď dokonce i v samotném hlavním městě! Tušil tohle někdo před 2-3 roky? Všichni nostalgici, kteří jsme už otupělí nekončícími zprávami tu o nově uzavřené trati, tu o konci provozu té a té oblíbené řady, toho a toho legendárního exempláře, jsme si mysleli, že tato éra se už nikdy nevrátí.

Ale něco se přece jen stalo: Ledy se pohnuly a situace se začíná vyvíjet nečekaně. My v KŽC jsme se rozhodli, že se zmíněnému trendu tvrdě postavíme a vrátíme stará vozidla a postupně i některé tratě zpátky do života. Obětujeme této myšlence veškerou naší vitalitu, prostředky a čas. Smysl má nasazovat vozidla do výkonů, aby byla na očích, a současně je i udržovat k zachování pro budoucnost. Možná nejsme sympatičtí těm, kteří si myslí, že to je samozřejmost a má se to dělat automaticky, nezištně, nenápadně a třeba i brigádnicky a zdarma. Bohužel doba je úplně jiná a takhle to opravdu dělat nelze. To bychom Vám milí čtenáři upřímně a z celého srdce rádi řekli. Máme s tím svoje bohaté zkušenosti a v naší práci se vyznáme.

Firmy holdingu KŽC se chovají profesionálně a jdou jednoznačně za svým cílem. S nadšením a pro dobro železniční nostalgie. Pod naším sloganem „poctivá nostalgie“, si představujeme tyto aktivity: Zachránit - Opravit - Prezentovat - Přiměřeně jezdit - Uchovat do budoucna.

Kdybychom jezdili ne na ekonomické bázi, ale za účelem získání popularity mezi tzv. „šotouši“ (železničními fanoušky, fotografy), nezbylo by dost prostředků nejen na další nákupy, ale ani na nezbytné opravy a údržbu. Výsledky se pomalu dostavují a my víme, že tím ještě zdaleka nic nekončí. Před námi jsou dlouhodobé výzvy, jako je například naše Šenovka, na kterou nezapomínáme a chceme jí postupně dát to, co jí patří, či nákup, zprovoznění a vrácení na koleje dalších vozidel. Často vraků, či se skrytými vadami. Bohužel, ne všechno se dá stihnout naráz, a tak musíme konat podle priorit a s ohledem na neopakovatelnost situací, či obtíže s tím související.

Věřte, že všechny prostředky, které se v holdingu KŽC vytvářejí jako přidaná hodnota, jdou úplně všechny zpátky do železniční nostalgie! Záchrana skvělých motoráčků a lokomotiv (v počtu jaký máme) nás za poslední 3 roky nikdy nestála méně než 3milióny českých korun ročně. Kvůli tomu si doteď ani jedna z našich společností ještě nevyplatila žádnou dividendu. Platy jsou stlačené na minimum a všechny ostatní náklady jsou pod velmi přísnou kontrolou našeho ředitele. Jedině s těmito předpoklady se dá jít vpřed a existovat na ekonomicky udržitelné, zdravé bázi. Žádné prostředky jsme nezískali z nitra železnice. Vždy se poohlížíme po okolí a sháníme partnery pro nostalgické vlaky mezi veřejnou sférou i neželezničními partnery, podporovateli a zákazníky.

Naopak uvnitř železnice si na všech rozhodujících místech udržujeme korektní a seriózní vztahy, které nám pomáhají uskutečňovat naše vize.Přišlo to na první pohled náhle: Úniky jízdních řádů na různých fanouškovských webech … oficiální tisková zpráva … prezentační jízda za účasti primátora hlavního města Prahy. Můžeme ale ubezpečit, že vůbec nebylo jednoduché tuto pravidelnou dopravu do detailu připravit, prezentovat a prosadit do života. Museli jsme vstoupit do jednání s pražským magistrátem, s organizací ROPID i SŽDC s produktem, který byl precizním způsobem domyšlený a prakticky realizovatelný. Bylo třeba domluvit a uskutečnit financování celého projektu z hlediska objednatele i cílového uživatele - občanů. Organizačně, logisticky a tarifně jej zařadit tak, aby byl součástí integrovaného systému pražské hromadné dopravy. To vše jsme dokázali do detailu realizovat. Ubezpečujeme všechny, že to vůbec nebylo jednoduché a děkujeme za případnou podporu každého z Vás.

Rozhodli jsme se nostalgickou vozbu prosadit přímo v Praze, protože jsme přesvědčeni, že právě zde se pro ní nachází velký potenciál. Jednak hustotou obyvatelstva a jednak fantastickou tratí která si o to přímo říká. Jsme rádi, že na nápad jezdit pravidelně z centra přes Smíchov, Zlíchov a Jinonice na Zličín nepřišel nikdo jiný před námi. Nebo přišel, ale nenašel dost odvahy a píle jej realizovat? Těžko říct. Každopádně ještě teď potichu dýcháme. Slibujeme, že budeme dělat vše pro vaši spokojenost s Pražským motoráčkem. Můžete se spolehnout, že každý víkend až do října budete na pražském Hlavním nádraží i na tzv. pražském, semmeringu pravidelně vídat všeobecně oblíbené, starší motorové vozy z poloviny minulého století. Plánujeme, že na výkonech se postupně vystřídá víc jednotlivých exemplářů. Možná nasadíme i něco nečekaného a mile překvapíme. To hlavně pro ty, kteří se obávají „okoukání“.

Zveme Vás všechny na palubu našeho Pražského motoráčku užít si zajímavé chvíle ve vlaku uvnitř historie a zeleně našeho hlavního města a ocenit věrné služby nestárnoucích a milovaných M dvěstědvaašedesátek, neúnavně šplhajících po vltavských stráních.