Sklářská lokálka Šenovka
Historie dráhy
První ze série „lokálkových“ zákonů starého Rakouska vydaný roku 1880 sliboval zájemcům o výstavbu místních drah mnohé technické i daňové úlevy. Nezajišťoval však ještě jejich přímou finanční podporu, proto se průmyslníci z Kamenického Šenova spojili se společností Česká severní dráha (BNB), která provozovala množství tratí na východ od Děčína, a požádali ji o zřízení odbočky Česká Kamenice - Kamenický Šenov. Se stavbou 4,5 km dlouhé tratě se začalo po vydání koncese v srpnu 1885 a již 10. 2. 1886 byl zahájen provoz. Trať vedla většinou ve stoupání 26 až 32 promile, oblouky měly poloměr od 200 do 400 metrů. V Kamenickém Šenově byla zřízena stanice s výpravní budovou, skladištěm a rampou, pro ošetření lokomotiv zde vznikla malá výtopna se zauhlováním a vodárnou. O 17 let později se vlaky rozjely po navazující trati do České Lípy.
Česká země, ve snaze zpřístupnit železniční dopravu krajům se slabším hospodářským zázemím, upravila zákonem ze 17. 12. 1892 přímou finanční podporu místním drahám při jejich výstavbě i provozu. Mezi třicítkou lokálek vzniklých z této iniciativy byla také 21,8 km dlouhá trať Kamenický Šenov - Česká Lípa. Stavba trvala půldruhého roku a provoz byl zahájen dne 29. 8. 1903. Stoupání dosahovala hodnot kolem 34 promile, poloměr oblouků klesal až na 180 metrů. Vlaky obsluhovaly stanice Česká Lípa-Střelnice, Manušice, Horní Libchava, Volfartice, Nová Ves, Mistrovice, Nový Oldřichov, Kamenický Šenov horní nádraží, Horní Prysk a Kamenický Šenov, kde se trať připojovala na starší lokálku BNB. V čele vlaků zde vyjížděly parní lokomotivy pozdějších řad ČSD 320.1, 313.4 a 312.7, a vozily ve své době obvyklé osobní a nákladní vozy. Pro veřejností požadované zhuštění jízdního řádu byly roku 1904 dodány dva unikátní parní vozy, z nichž jeden je s označením M 124.001 dodnes zachován ve sbírkách Národního technického muzea v Praze. Výraznější modernizace provozu se prosadila po první světové válce, kdy na nákladní vlaky nastoupily lokomotivy řady 423.0, a potom v padesátých letech, kdy osobní dopravu převzaly motorové vozy M 131.1. Od roku 1964 začalo nahrazování parních lokomotiv dieselovou trakcí také na nákladních vlacích, v létě 1979 se zde objevily i současné motorové vozy řady 810 (dříve M 152.0). Dlouho však nejezdily protože k 30. 9. 1979 se trať „8c“ Česká Kamenice - Česká Lípa stala poslední obětí tehdejší vlny rušení „nerentabilních“ tratí. Zatímco mladší českolipský úsek byl zlikvidován úplně, starší českokamenická větev sloužila do konce září 1992 alespoň nákladní dopravě. V roce 1992 provoz na Šenovce zcela utichl a skončila tak kapitola běžné provozu na trati. Naštěstí ne na dlouho. O dějinách železniční tratě Česká Kamenice - Kamenický Šenov - Česká Lípa pojednává také kniha 130 let sklářské lokálky Česká Kamenice - Kamenický Šenov, která vyšla v roce 2016. K zakoupení je u průvodčího Kamenického motoráčku, cena knihy je 250 Kč. |