Pravidelné veřejné vlaky
Podkrušnohorský motoráček
Podkrušnohorský motoráček jezdí z Děčína hl. n. do Telnice zpět o víkendech a svátcích od konce března do začátku listopadu a představuje obnovení provozu na části železniční trati z Děčína do Oldřichova u Duchcova známé jako Kozí dráha. Na vlaky Podkrušnohorského motoráčku bude nasazován retro motorový vůz řady M 152.0 s kapacitou 55 míst k sezení a 3 místa na jízdní kola. Ve vybraných termínech bude nasazována souprava s výrazně větší kapacitou pro cestující i jízdní kola. Popis trasyVlaky Podkrušnohorského motoráčku začínají ve stanici Děčín hl. n., kde jsou zajištěny návaznosti zejména na ostatní regionální vlaky. Kozí dráha je zapojena do děčínského hlavního nádraží úvraťově, proto vlaky bezprostředně po vyjetí od nástupiště musejí změnit směr, aby mohly pokračovat dále na Jílové. Trasa vlaku následně pokračuje přes městskou část Podmokly a začíná stoupat z údolí Labe podél Jílovského potoka přes Jílové u Děčína, Libouchec do Malého Chvojna, kde se v nadmořské výšce kolem 400 m.n.m nachází vrcholové místo trati. Následně vlak klesá do obce Telnice na úpatí Krušných hor. Z vlaku je možné podnikat pěší i cyklistické výlet do krajiny Českého Středohoří a Labských pískovců. V Telnici jsou zajištěny návaznosti na autobusovou linku 451 do Zadní Telnice nebo do Krásného Lesa ve vrcholové části Krušných hor. Od 21.9.2024 dochází k rozšíření provozu o obnovený úsek trati Telnice – Krupka město. Jízdní řádPřeprava kolVe vlacích linky Podkrušnohorský motoráček je umožněna přeprava jízdních kol. V každém vlaku je možno přepravit nejvýše 3 jízdních kola. Jízdenky, tarif a smluvní přepravní podmínkyV podkrušnohorském motoráčku platí:
Příklady cen jízdného: Děčín hl. n. – Telnice 57,- Kč (obyčejná)/ 28,- Kč (zlevněná) Jízdenky zakoupíte například v pokladnách dopravce České dráhy, a.s., v mobilní aplikaci DÚKapka nebo ve vlaku u průvodčího bez přirážky. V Podkrušnohorském motoráčku platí Smluvní přepravní podmínky Dopravy Ústeckého kraje. Zajímavosti na traseMezi hlavní turistické atraktivity města Děčín patří renesanční zámek s Růžovou zahradou a známá vyhlídka Pastýřská stěna. Děčín má také největší počet mostů v severních Čechách, nejstarší z nich je kamenný most přes Ploučnici na Starém městě, postavený v 17. století. K oblíbeným výletním cílům se řadí především děčínská zoo. Ve městě najdete Aquapark a koupaliště s termální vodou. Kozí dráha Železniční trať z Děčína po úpatí Krušných hor do Oldřichova u Duchcova se v posledních letech stala důvěrně známou pod názvem Kozí dráha. Její provoz byl zahájen v roce 1871, kdy se stala součástí alternativního spojení hnědouhelných revírů na Chomutovsku a Mostecku s přístavy na Labi a sloužila tak primárně dopravě uhlí. Trať postavila a provozovala soukromá Duchcovsko-podmokelská dráha. Kozí dráha je vlastně součástí někdejšího souvislého spojení z Děčína přes Duchcov a Litvínov do Chomutova. Některé části tohoto spojení v současnosti již fyzicky neexistují, neboť je pohltily povrchové doly. Význam Kozí dráhy pro přepravy uhlí již v první polovině 20. století postupně upadal, neboť spojení dolů s Labem (i zbytkem republiky) přes Teplice nebo podél řeky Bíliny přes Úpořiny bylo pochopitelně příhodnější a nezahrnovalo náročná stoupání. Kozí dráha nicméně fungovala pro osobní i místní nákladní dopravu normálně až do začátku 21. století. Na začátku 21. století, v době kdy železnice jakožto celý dopravní systém byla z různých důvodů na pozadí zájmu společnosti, se Kozí dráha stala obětí překotného plánování silniční infrastruktury v regionu. Výstavbou přeshraničního úseku dálnice D8 vznikla potřeba vhodného napojení města Děčín a silnice I/13 na dálnici D8. Jako ideální řešení se tehdy jevila výstavba přeložky silnice I/13 po tělese Kozí dráhy, která by tímto v daném úseku zanikla. Za tímto účelem byly osobní vlaky na Kozí dráze „v předstihu“ k prosinci 2007 nahrazeny provozem autobusových linek. Po různých peripetiích ale k výstavbě silniční přeložky nedošlo a trať fungovala pro provoz výletních a nákladních vlaků. To skončilo v roce 2015, kdy Správa železniční dopravní cesty trať prohlásila za neprovozuschopnou. Od té doby trať chátrala a i přes opakované snahy různých stran, včetně železničních dopravců, nebylo možné na trať vypravit vlak. Až neuvěřitelný příběh byl postupem času medializován tak, že o Kozí dráze psala i celostátní média a vznikl o ní dokonce celovečerní dokumentární snímek Záhada lokálek 2. I díky této medializaci se obnova provozu na Kozí dráze stala politickým tématem, což vedlo postupně k tomu, že Správa železnic trať obnovila a v roce 2022 se na trať vrátí vlaky. Jílové u Děčína Jílové u Děčína je první stanicí na Kozí dráze. Ve bezprostřední blízkosti nádraží leží centrum města s renesančním zámkem, přístupným v letní sezóně. Z Jílového lze mimo jiné podniknout pěší výšlap na Děčínský Sněžník, kde je rozhledna a restaurace a odkud je nádherný výlet na údolí Labe. Libouchec V obci Libouchec se nachází saskorenesanční zámek, který je ovšem v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Z Libouchce lze vyrazit do Tisé na Tiské stěny. Hrad Krupka byl vybudován na počátku 14. století jako strážní pevnost na ochranu obchodní stezky do Saska, cínových dolů a rozvíjejícího se městečka. První písemná zmínka o hradu je z roku 1330, kdy ho darem i s panstvím získal od krále Jana Lucemburského míšeňský šlechtic Těma I. z Koldic (Timotheus von Kolditz). Budova panského horního úřadu z roku 1697 byla v 19. století přestavěna na výletní hostinec. V současné době zde Město Krupka provozuje penzion s devíti pokoji a kapacitou 20 hostů. Lanová dráha Bohosudov - Komáří vížka Dvousedačková lanová dráha, dlouhá 2 348 metrů, Vás vyveze z Bohosudova na Komáří vížku. Jízda Vám nabídne nevšední výhled na centrální městkou část Bohosudov s bazilikou i na město Teplice. Za jasného počasí a dobré viditelnosti dohlédnete až na vrcholky Krkonoš a jako na dlani spatříte České středohoří. Svezete se nejstarší provozovanou osobní visutou lanovou dráhou v Česku, která je od roku 2013 chráněna jako kulturní památka České republiky. Partneři |